Rozhovory s historickými osobnostmi #9
Magdalena Dobromila Rettigová
Vím, jak být dobrou a moderní hospodyňkou
S Magdalenou Dobromilou Rettigovou se pobavíme zejména o jejím kuchařském umění. Magdalena otevřeně sdílí své kulinářské experimentování v dobách, kdy vanilka, citron nebo šafrán nebyly samozřejmostí, ale výzvou. Věděla, jak zužitkovat všechno – „od čumáčku po ocásek“ – a udržitelnost měla v malíčku dávno před tím, než to bylo „in“. Jak by reagovala na to, že se dnes v Česku vyhodí skoro milion tun jídla ročně? A co říká na teflon? I o tom bude řeč. Magdalena stále věří, že být dobrou hospodyňkou není ostuda – je to umění. Láska podle ní opravdu prochází žaludkem, a přestože dnes ženy mají možnosti, o jakých se jí ani nesnilo, základní dovednosti v kuchyni by neměly mizet z jejich repertoáru. Jak být šikovná (nebo šikovný!) i dnes, a přitom neztratit duši? Poslechněte si rozhovor, který voní po muškátovém květu a lidské moudrosti.
Pozor! V této epizodě dojde i na praktickou část – moderátor podcastu Jirka bude vařit! Co si pro něj naše nejslavnější kuchařka přichystala? A zvládne to bez mikrovlnky a instantní omáčky?
Tvůrci dílu
Moderátor: Jiří Bréda
Magdalena Dobromila Rettigová: Vlasta Pilařová
Odborný poradce: Mgr. Bc. Lenka Křížová, Ph.D.
Zvuk a střih: Michal Šimeček
Produkce: Martina Kolářová, Petra Kolářová, Veronika Bubáková
Scénář a režie: Jan Novotný
Za finanční podpory laskavého Montéra z Říčan
Na co se v podcastu ptáme
Ochutnala by naše šéfkuchařka pizzu Hawai?
Kde brala inspiraci pro své recepty?
Jaký byl její osobní přístup k vaření?
Existoval již dříve tzv. zero-waste?
Jak předávat kulinářské znalosti mladším generacím?
Co je základ dobrého manželství v dnešní době?
Zaznělo
Moderátor: Tento zpěvný ptáček je chráněný. Toho uvařit nemůžeme…Rozumíte mi, že jo?
Rettigová: Za nás to problém nebyl. Když bylo chuti na vepře, porazili jsme ho. Když bylo chuti na drozda, krček se mu ukroutil… a bylo.
Moderátor: Tak to dneska už vůbec… no to nejde.
Rettigová: Nevíte, o co přicházíte. Ale řeknu vám, šneci s křenem nebo žáby zadělávané s petružilkou…to je la-hůd-ka!
Moderátor: To věřím. Zrovna já taky hrozně rád experimentuju… posledně jsem zkoušel sníst tu nejsmradlavější rybu na světě - švédské sledě Surströmming.
Rettigová: Vážně? A?
Moderátor: Hnus to byl! Už nikdy!
Rettigová: To zní jako interesantní zkušenost. Jsem ráda, že jsem se mohla setkat s takovým dobrodruhem v kuchyni. To si budeme rozumět, Jirko. Jak to chutnalo, povězte.
Moderátor: Jako jíst kanál. Smrdělo to snad jako … gratinované výkaly…
Rettigová: … co znamená gratinované?
Moderátor: Zapékané…
Rettigová: Propánajána. Fuj… Jirko!
//
Moderátor: Magdaléno, když se rozhlédnete kolem dokola, vidíte různé kuchyňské pomocníky, tady ten robot, tamten mixér a mikrovlnka… myslíte si, že tyto naše technologie mohou erodovat tradiční kulinářské dovednosti?
Rettigová: Dívky a ženy, jak se mi zdá, ztrácejí fortel. Víte, když chce hospodyně sníh utříti, mák v hmoždíři utlouci nebo těsto pěkně vypracovati, musí vyvinouti nemalou sílu. To, obávám se, se dnes vytrácí. Ale základem je uměti jídlo správně připravit a ochutit, a to snad mašinka žádná nebude nikdy člověka umět zastati…
Moderátor: No a jak se podle vás změnila role ženy v domácnosti s příchodem těchto moderních kuchyňských technologií? Jak jste zmínila sama… hodně nám usnadňují přípravu.
Rettigová: … domnívám se, že to vůbec není to na škodu. Neboť málokterá žena asi dnes služebnou nebo posluhovačku nebo děvče nějaké k ruce má. Viďte…
Moderátor: Ták. no …a myslíte, že přístup k rychlejším a efektivnějším způsobům vaření může změnit klasickou českou rodinu? A to tak, že se už nesetkává u oběda?
Rettigová: Jak si kdo ustele, tak si lehne, říkalo se u nás. Nemyslím si, že změna přípravy pokrmů by vliv na zvyky rodiny mohla mít. Pospolitost, láska a vzájemná úcta se dají pěstiti rozličnými způsoby. Avšak setkávání u stolu pro rodinu je opravdu důležité!
//
Moderátor: No a co se týká té záchrany jídla, poraďte, jaké techniky zachování a minimalizace odpadu jste používala ve vaší době, které by mohly být stále relevantní?
Rettigová: Vždyť zvíře poražené dá se zužitkovati tolika způsoby. Pomněme jen, když se v domě zvíře zabije: maso, srdíčko, plícky, jatérka, mozeček, krev, kůžičky, loj – všecko spotřebuju na polívky, míšeninky, klobásky, svítečky, knedlíčky, karbenátky, sekaninky… Neb příklad jiný, aby se nemusely poživatiny zdánlivě zkažené vyhodit: když jsou vejce od mrazu roztrhnutá nebo jablka, tak se musejí, dřív než do tepla přijdou, do hodně studené vody hodit a teprve poté dát do teplé světnice. Tak mráz z nich znenáhla. Když už půl hodiny leží ve studené vodě, neškodí ji vylejt a zase čerstvou studenou nalejt. Tak vejce rozmrzne a nezvodnatí, aniž jablko nezměkne, což by se jistě stalo, kdyby se daly do tepla.
Moderátor: Tak to jsou přesně ty tipy, které tady hledáme… a proč si vás zveme
Rettigová: Vždyť si hospodyně ve své domácnosti může ze surovin papír, prášek na zuby či domácí prostředky k léčení z koření a bejlí vyrobit…