Tomáš Garrigue Masaryk
Vím, jak vyhrát volby.
S panem prezidentem Masarykem si povídáme nejen o úřadě a roli hlavy státu, ale i o jeho cestě do vysoké politiky, rivalech a moderních politických kampaních. “Pokud nevíme, zda jsou strany liberální, či konzervativní, jsou-li nalevo, či napravo, tak je to vlastně od základu špatně,” říká. Kritizuje i dnešní politický marketing a pasti na voliče. “Je to jako kdybyste se snažili společnosti namluvit, že má nějakou vážnou fiktivní nemoc a vzápětí jste jí na to prodávali lék. Pokud má ve společnosti ve volbách úspěch strach, závist, zloba… pak není společnost zdravá,” míní Tatíček. V rozhovoru prozradil i to, jak přesvědčit většinu, že zrovna my budeme zájmy lidu reprezentovat nejlépe.
Tvůrci dílu
Moderátor: Jiří Bréda
Tomáš Garrigue Masaryk: Petr Martiňák
Odborný poradce: Mgr. Vojtěch Kessler, Ph.D.
Zvuk a střih: Michal Šimeček
Produkce: Martina Kolářová, Veronika Bubáková, Klára Brédová
Scénář a režie: Jan Novotný
Za podpory laskavého Montéra z Říčan
Na co se v podcastu ptáme
Jak jste spokojen s tím, co jste vybudoval?
Co naše demokracie potřebuje?
Podle čeho byste dnes Vy volil svého prezidenta?
Jak jste pracoval s trolly a hatery?
Jak jste Vy dělal PR?
Zaznělo
Na vaší cestě k československé demokracii jste si vybudoval i obrovský respekt. Přemýšlel jste někdy nad tím, čím ve vás jste ho vlastně dosáhl? Resp. co je vlastně potřeba dělat, abychom získali respekt lidí kolem nás?
Já myslím, že respekt je oboustranná silnice a že když respektujete druhého, tak je to jediný způsob, jak si vybudovat respekt u něj a pokud například v nějakých diskusích, politických bojích, nebo debatách dáváte najevo, že druhého neoceňujete, nerespektujete, tak můžete těžko očekávat, že vám to bude nějakým způsobem vracet.
Debata je ale jedna věc. Reálné skutky jsou pak věc druhá. Vy o tom víte mnoho, že ano… A ačkoliv se můžeme snažit udělat něco pro obecné dobro, tedy dobro všech, není možné se všem zavděčit. Jak jste vlastně pracoval třeba s trolly nebo hatery?
Za nás se jim říkalo hlupci. Zavděčit se všem prostě možné není, to je tak. Zejména v některých vyhrocených debatách, které přicházejí v souvislosti s politickým bojem. Já osobně mám velmi nerad ,,křik“. Potom daná debata v podstatě není možná a takovému člověku se v daný moment zavděčit nemůžete. To znamená, že na vás budou křičet, budou vás denunciovat, budou vás urážet, ale nesmíte sejít z vaší cesty, kdy i pro takového člověka musíte neustále pracovat a chtít bojovat i za něj.
Takže i proti jeho vůli chtít pro něj to nejlepší?
Je otázka, zda je vlastně to, co děláte, v tomto smyslu proti jeho vůli.
//
Jak by měl potenciální prezident republiky podle vás vypadat, aby byl pro naši republiku užitečný?
Nyní se v praxi prezident ničeho vlastně nečiní. Prezident by měl zejména spojovat! Měl by stát nad stranami, měl by být charismatickou autoritou, měl by být nestranický, měl by být schopen jaksi přinejmenším minimálně rozumět jednotlivým skupinám obyvatelstva. Měl by jít příkladem a měl by vysvětlovat, spíše než soudit a dávat hlas jedné či druhé straně. Já mám pocit, že u vás v dnešní době lidé jsou jaksi masírováni neustálým tokem informací, které se k nim blíží z mnoha stran a mají problém si vůbec vybírat a rozeznat, co je relevantní, co nerelevantní, co je lží a co pravdou.
Podle čeho byste dnes Vy volil svého prezidenta?
Jsem spíše proti tomu, aby prezidentem byl nějaký aktivní politik, a vybíral bych si člověka, který je morálně konzistentní, který nelže, který nekrade, který nedenunciuje, který je pro mě vzorem v těch otázkách, jež považuji pro sebe za důležité, které z něho dělají rovného člověka.
